Reklama
 
Blog | Aleš Tůma

Odešel muž, který trumfl Ježíše

12. září zemřel v úctyhodných 95 letech Norman Borlaug. Že jste o něm nikdy neslyšeli? Není se co divit, nebyl žádná celebrita. Pro lidstvo ale udělal víc než milion Michaelů Jacksonů (při vší úctě ke králi popu). Borlaug je označován za otce takzvané "zelené revoluce" v zemědělství. Pomohl zachránit více lidí, než kolik se jich ve válkách 20. století povraždilo. 

Potomek rodiny norských imigrantů vyrůstal na malé farmě v Iowě a vystudoval lesnictví a patologii rostlin. V roce 1944 začal pracovat pro Rockefellerovu nadaci na šlechtění pšenice v Mexiku. Vedl vývoj odolnější trpasličí odrůdy, díky které výnosy prudce vzrostly – tak začala zelená revoluce.

Nové odrůdy a nové metody jejich pěstování zachránily před smrtí hladem mnoho milionů lidí po celém světě – a nakrmily miliardy. Jak kdosi trefně poznamenal: kam se hrabou Ježíšovy triky s chlebem.

Po Mexiku přišly na řadu Indie a Pákistán, pak další země. I v Indii se díky novým odrůdám výnosy pšenice během několika málo let zdvojnásobily. V roce 1970 už Borlaug dostal Nobelovu cenu míru. (Tehdy měla cena ještě nějakou váhu, ještě ji nedostávali teroristé palestinští (Arafat), případně zelení (Gore)).

Borlaug samozřejmě čelil mnoha skeptikům. Katastrofické předpovědi byly v módě už v 60. letech. Biolog Paul Ehrlich v knize "Populační Bomba" v roce 1968 předpověděl Indii na 70. a 80. léta hladomory se stovkami milionů obětí. "Bitva o nakrmení lidstva skončila," tvrdil. Přitom v té době už plody zelené revoluce dávno klíčily na indických polích.  (Mimochodem, jde o stejného Ehrlicha, který se neslavně proslavil sázkou s ekonomem Julianem Simonem v otázce vyčerpání přírodních zdrojů).

Borlaugovi kolegové vyšlechtili také lepší rýži, která zase nakrmila miliony Číňanů. Ano, hladomory se vyskytovaly a vyskytují, ale ne v takovém rozsahu jako proroci apokalypsy předpovídali, a ne tam, kde proběhla zelená revoluce.

Mnozí zelení samozřejmě zelenou revoluci nenávidí, protože intenzivní zemědělství poškozuje panenskou přírodu. Pro biozemědělství by bylo třeba odlesnit mnohem větší plochy, kdyby mělo uživit 6 a více miliard lidí, ale to je asi vedlejší, řešením by bylo zřejmě nechat "přebytečné" lidi pomřít hlady.

"Kdyby žili jen měsíc v bídě rozvojového světa, kde já jsem žil 50 let, hlasitě by se dožadovali traktorů, hnojiv a zavlažovacích kanálů, a byli by pobouřeni, že moderní elitáři u nich doma se jim tyto věci snaží upřít," prohlásil na adresu zelených aktivistů Borlaug.

V 80. letech přestaly Fordova a Rockefellerova nadace financovat jeho projekty v Africe, zřejmě i pod tlakem zelených hnutí a v obavách z poškození svojí image. Stejně tak Světová banka, která má údajně rozvoj třetího světa podporovat. "Světová banka se stala největší překážkou nakrmení Afriky," konstatoval Borlaug. Zřejmě pod dojmem svých zkušeností ze spolupráce s institucemi typu SB a vládami rozvojových zemí dodal: "Jednou z největších hrozeb pro lidstvo dnes je, že svět udusí explozivně se šířící, ale dobře maskovaná byrokracie."

Přes veškerý odpor se ale nevzdal a vedle učení na univerzitě v Texasu dál pracoval na zlepšování zemědělství v Africe, od
80. let až do letoška pro záštitou jedné japonské nadace. V Africe se mu nepodařilo to, co v Indii nebo Číně, i tak ale jeho práce zlepšila život mnoha milionů lidí.

A co z toho všeho plyne? Příběh zelené revoluce především ukazuje, jak se moderní proroci apokalypsy mýlí. Slepě předpokládají, že lidé neudělají nic pro to, aby svoji situaci zlepšili. Jenže jak ukázal ekonom Simon, nejdůležitějším – a nevyčerpatelným – přírodním zdrojem je lidská tvořivost. Tvořivost lidí jako byl Borlaug a miliony dalších ve všech sférách lidského snažení. Pokud pokrok sami pod záminkou odvrácení apokalypsy neudusíme, žádná apokalypsa nepřijde.

Reklama

 

 

Poznámka pro ekologické aktivisty: pokud si myslíte, že lidí je příliš mnoho, jděte příkladem a spáchejte sebevraždu.