Představte si, že jednoho dne
australská pobřežní stráž zadrží
neidentifikované plavidlo. Zatkne posádku, vtrhne do
podpalubí, a tam místo dvou set nelegálních
imigrantů najde čtyři sta … splachovadel.
Něco takového by se docela
dobře mohlo v blízké budoucnosti stát. V Austrálii jsou, zdá se, nezákonné toalety používající
více než šest litrů vody k spláchnutí … však
víte čeho.
Jako každá
vládní regulace, i regulace hov*a má nezamýšlené
důsledky:
První důsledek
je, že některé úsporné toalety se častěji
ucpávají, takže je potřeba splachovat vícekrát
a původní cíl, totiž ušetřit vodu, bere za své.
Druhý důsledek
je rozvoj trhu se
second-hand toaletami. Pokud bude mimo zákon postaven i jejich prodej a import, můžeme čekat jediné: vznik záchodové mafie. Ceny toalet s funkčním splachováním dosáhnou astronomické výše, mafiáni se budou vzájemně střílet s policisty snažícími se (marně) zabránit jim v pašování porcelánového kontrabandu, atd.
A konečně, definitivně se nám potvrzuje fakt, že zákonodárci nevědí
ani hov*o. Jak tedy chtějí psát zákony o daleko
závažnějších otázkách???
Když už je řeč o
ilegálních aktivitách… narazil jsem na internetu na chlapíka jménem Barry Cooper. Barry Cooper byl jedním
z nejlepších policistů v protidrogové jednotce státu
Texas. Osobně zatkl za držení drog několik set lidí.
Pak ale došel k názoru, že buzerace kuřáků zeleného
listu není tím pravým smyslem jeho života.
Rozhodl se namísto
toho dát nový význam slovu vyje*at. A dokonale
vyje*al se svým bývalým zaměstnavatelem, policií. Za
pouhých dvacet babek si můžete koupit … ne, ne to co
myslíte, kvalitní matroš prodávám já…
od Barryho si za dvacet babek si můžete koupit DVD s výmluvným
názvem "Never get busted again".
DVD obsahuje praktické (a pro ostřílené české huliče nikoli překvapivé) rady, kam listí schovat v autě, jak přesvědčivě lhát
policistovi, jak zmást čuchacího psa, atd. Včetně
rozboru videozáznamů z Barryho vlastních akcí.
Dobrej polda.
Jak známo, tisíckrát silnější závislost než marihuana způsobuje heavy metal. Až tak silnou, že jistý
Švéd kvůli ní dostal částečný
invalidní důchod .
Papíry na hlavu by
ovšem měli dostat spíše dva ekonomové a psycholog z
University v Oregonu. S vybavením za tři miliony dolarů
udělali studii , která vypovídá… well… o
hov*ě.
Pokusným subjektům přidělili
sto dolarů, strčili je do skeneru
funkční magnetické rezonance, a pak jejich peníze
utráceli. Ženám (proč vlastně nezkoumali muže???)
se "rozsvítila" určitá mozková "centra
potěšení", když jim výzkumníci peníze
odebrali zdaněním a dali je na jídlo pro chudé. Z toho "vědci" vyvodili, že daně vlastně všichni platíme rádi.
Reakce v mozku ovšem byla silnější, když ženy darovaly další
peníze samy. Pro jednoho z autorů,
profesora Harbaugha, to bylo "překvapující
zjištění". Podle něj to ale automaticky neznamená,
že můžeme snížit daně, protože v systému čistě
dobrovolné charity se vyskytnou černí pasažéři
a lidé budou darovat méně peněz. Hmm, máte
pravdu pane profesore, v státním sociálním
systému černí pasažéři nejsou.
No comment. Aspoň
vidíme, že akademickou kariéru může udělat i
člověk, který má v hlavě … ehm … víte co.
Experiment teď ve větším měřítku opakuje nová somálská vláda,
která konečně zavádí v zemi pořádek po letech anarchie. Pro začátek tak, že
v Mogadišu srovná se zemí stánky, kde se
místní snažili uživit prodejem všeho možného.
Majitelé stánků
se nyní budou muset spolehnout na charitu, a právě
tady přichází ke slovu psychologicko-ekonomický
experiment. Vláda získá peníze na podporu
zruinovaných obchodníčků zdaněním ostatních
občanů. Vybavení somálských výzkumníků
je ovšem podstatně skromnější: místo přístroje
za tři miliony dolarů budou na hlavy daňových poplatníků
mířit levnější skenery značky kalašnikov.
Ale skončím stejně
jako jsem začal, tedy záchodem a drogami. Tady je něco o
drogách. Na záchodě: