Reklama
 
Blog | Aleš Tůma

„Helikoptérový Ben“ ekonomiku nespasí

Špatné zprávy z finančních trhů přicházejí rychleji, než je noviny stačí tisknout. Na seznam firem zapletených do problémů s hypotékami přibývá jedno zvučné jméno za druhým. A všichni zúčastnění se tváří, jako by je postihla nepředvídatelná přírodní katastrofa.

Tedy
skoro všichni. Jistý finanční analytik jménem Peter Schiff napsal knihu
s výmluvným názvem "Crash Proof: How to Profit From the Coming Economic
Collapse", neboli "Jak vydělat na přicházejícím hospodářském kolapsu".

Kniha
nevyšla minulý pátek, jak by se mohlo zdát, ale začátkem roku. Schiff
přitom není škarohlíd, který jednoduše předpovídá krach tak dlouho, až
se předpověď splní. Ví, že historie se celkem spolehlivě opakuje.

Jan Macháček (Krize zažehnaná…, HN 14. 8.)
v souvislosti se současnou situací připomíná rok 1998, kdy FED ve snaze
zabránit lavině krachů organizoval záchranu fondu LTCM. Později snížil
úrokové sazby, a USA se tak vyhnuly rozsáhlejší krizi.

Reklama

Přesněji
řečeno, krizi jen oddálily. Snížení úrokových sazeb pouze nafouklo
"technologickou bublinu". Po 11. září 2001 přišlo další kolo snižování
úroků, a tentokrát se úvěrová expanze projevila hlavně na trhu
nemovitostí.

Po každé bublině se ale musí dostavit
vystřízlivění. Ukazuje se, že spousta kapitálu byla vyplýtvána na
investice, které ve skutečnosti nejsou ziskové. Vysychají zdroje úvěrů,
firmy nemají dost zdrojů na dokončení projektů. Dlužníci nejsou schopni
splácet, krachují banky. Tolik teorie.

Už teď přicházejí
varovné zprávy od nefinančních firem – řetězec Wal-Mart varoval, že
hypoteční krach bude mít vliv na jeho tržby.

Postihne-li
Spojené státy recese, budou ekonomové volat po tom, aby FED opět snížil
úrokové sazby a "podpořil ekonomiku". Guvernér Bernanke ale nedávno
naznačil, že za hrozbu považuje spíše inflaci, než kolísavé finanční
trhy. Jinými slovy i Bernanke ví, že snížením sazeb situaci jen zhorší.
Dát ruce pryč a nechat rozběhnout vlnu krachů se ale centrální bankéři
neodváží, následky by byly nedozírné.

Jedno je jisté: ať
teď centrální banka udělá cokoliv, konečný účet zaplatí všichni. Pokud
nezasáhne, náklady ponesou vlastníci postižených firem, lidé propuštění
z práce atd. Pokud zasáhne a bude příslovečně "rozhazovat peníze z
helikoptéry", postihne spotřebitele inflační daň.

Inflace
totiž není ničím jiným, než velmi oblíbenou metodou skrytého zdanění.
Ať už v Zimbabwe, kde diktátor Mugabe peníze pěkně postaru tiskne, aby
mohl zaplatit vojáky, nebo v USA, kde se tak děje malinko
sofistikovaněji. Profituje ten, ke komu se nové peníze dostanou ještě
před všeobecným růstem cen.

Mimochodem, v souvislosti s
politikou FEDu stojí za zmínku zajímavý detail, který potvrzuje rčení,
že "nic není tak trvalé, jako dočasný vládní program". Do roku 1999
platila směrnice, která omezovala nákup hypotečních zástavních listů
vydaných polovládními agenturami. FED platnost pravidla nejprve
pozastavil a v roce 2003 si rozšířil manévrovací prostor jeho úplným
zrušením – při "injekci likvidity" minulý týden tak nakupoval právě
tyto cenné papíry.

Další "dočasné" řešení situace navrhuje
senátorka Hillary Clintonová. Vláda by měla těm, kdo mají problém
splácet hypotéky, poskytnout dotace. Pro začátek by daňovým poplatníkům
naúčtovala jen velmi skromnou miliardu dolarů.

Možnou
reakcí na hypoteční krizi by byla i větší regulace finančního trhu.
Sebevětší regulace ale bude jen marnou snahou o léčbu symptomů, ne
příčin. Dokud budou centrální banky manipulovat s úrokovou mírou,
spekulační bubliny a hospodářské krize se budou opakovat.

O
škodlivosti FEDu ve svojí kampani za republikánskou nominaci na
prezidenta otevřeně mluví kongresman Ron Paul. Návrh FED zrušit a
vrátit se ke komoditnímu krytí peněz by bohužel většina ekonomů
prohlásila za utopický nebo přímo šílený.

U letiště
Heathrow teď probíhá velký protest proti letecké dopravě a neuplyne
den, aby v médiích nepadla zmínka o obrovských škodách, jaké mají v
budoucnu způsobit globální změny klimatu. Proti obrovským škodám, které
už dnes způsobují státní centrální banky, protestuje málokdo.

Vyšlo ve zkrácené verzi v Hospodářských novinách 16. 8.

 

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama