Reklama
 
Blog | Aleš Tůma

Kolik stojí „ochrana pracovních míst“?

Data ze Spojených států: omezení na dovoz cukru údajně během 90. let "zachránila" něco přes dva tisíce pracovních míst. V důsledku těchto omezení platí průměrná americká domácnost ročně za cukr o 21 dolarů víc. Tipnete si na základě této částky průměrné náklady na jedno zachráněné místo? Ne? Tak si sedněte... Už sedíte? Přepočteno dnešním kurzem koruny k dolaru je to zhruba... 18,5 miliónu korun. To není překlep, to je 826 tisíc dolarů. Každý rok.

A takhle to pokračuje dál. Výroba zavazadel – pouhých 226 míst, zato po 1,3 milionu USD. Mléčné výrobky 2378 míst á 685 tisíc dolarů. Celkem ve všech sledovaných odvětvích necelých 200 tisíc míst za průměrných 232 tisíc babek ročně…

Vlastně to vůbec nejsou nové údaje. Pocházejí ze zprávy Federal Reserve Bank of Dallas z roku 2002 (v tomhle se snad centrální bance dá věřit; kromě toho ta čísla jsou přímo perverzní bez ohledu na jakékoliv potíže s vyčíslováním podobných věcí). Dnes se k nim v komentáři ve Washington Times vrátil známý liberální ekonom Walter Williams. Williams tu používá vydařený příměr s kakaem – proč nechráníme pracovní místa ve výrobě kakaa před levnou africkou konkurencí tak, že zavedeme kvóty a doma postavíme obří skleníky na pěstování kakaových bobů? Takový návrh je zjevně absurdní. Tak absurdní, že by to došlo i politikům, kteří kvóty schvalují.

Politici ale bohužel mnohdy nevykazují ani nejmenší zakrnělé zbytky něčeho, co by se dalo označit za zdravou ekonomickou logiku. I u nás tak stále slýcháme (s prominutím) bláboly o "tvorbě pracovních míst" pomocí investičních pobídek. Jedno takové pracovní místo přitom stojí jednorázově až 200 tisíc na přímých subvencích a dalších bůhvíkolik tisíc na ostatních investičních pobídkách a daňových úlevách.

Reklama

Politikům to bohužel prochází. Problém je klasický: co je vidět a co není vidět. Co je vidět, je koncentrovaný přínos – v případě investičních pobídek velká továrna, která zaměstná hodně lidí. Co není vidět, je rozptýlená ztráta – vyšší daně, které poškodí každého trochu, a nevytvořená pracovní místa.

Někdy jde o pouhou ekonomickou ignoranci, někdy o sprostou korupci maskovanou termínem "lobbying" a "příspěvky na volební kampaně"… Hádejte, kdo patří mezi nejhalasnější zastánce amerických cukerných kvót? Potravinářská firma ADM, která mj. vyrábí náhradní sladidla (a kromě toho profituje i z "biolihu"…:)).

Jako bych slyšel cinkat dolárky v kasičkách demokratů i republikánů…

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama