Reklama
 
Blog | Aleš Tůma

Zbraně…

Zrovna jsem psal příspěvek o právu vlastnit zbraň, když vyšla zpráva o střelbě na americké univerzitě... Co teď s rozepsaným textem??? Dopsat a publikovat ...

Po tragédii na Virginia Tech nepochybně oživne debata o regulaci vlastnictví
zbraní. Řada lidí dá masakr za vinu
příliš liberálním zákonům, díky kterým se v USA může ozbrojit prakticky kdokoliv.

Australský premiér John Howard připomněl vraždu 35 lidí v roce 1996 v Port Arthuru. "To nás dovedlo … k tomu, abychom přijali opatření omezující prodej zbraní.
Vynaložili jsme úsilí, aby se kultura střelných zbraní, tak neblahá ve
Spojených státech, nedostala k nám,"
nechal se slyšet.

Skutečně, počet vražd vztažený k počtu obyvatel byl v Austrálii v roce
2004 o čtvrtinu menší, než v roce 1996. Pan premiér ale jaksi zapomněl
uvést, že zhruba stejně poklesl počet vražd i v kovbojských Spojených státech (v roce 2004 na tři čtvrtiny; 0,8 v následujícím roce).

Reklama

Úmyslně je řeč o celkovém počtu vražd: kriminalita je složitý jev a
účinky regulace zbraní nejde posuzovat jen pohledem na zločiny spáchané
za použití zbraně. (Jak by řekl ekonom s dostatkem cynického smyslu pro
humor, při zvýšení ceny střelných zbraní budou vrazi a zloději
substituovat pistole za levnější alternativy.)

Británie
přitvrdila po masakru v Dunblane v roce
1996 (který mimochodem spáchal člověk, o kterém policie věděla, že je
duševně narušený – varovaly ji i střelecké kluby, které ho odmítly
přijmout za člena). V
roce 1997 nastalo velké odzbrojení
obyvatelstva, které bylo tak důkladné, že přinutilo britské
olympijské střelce trénovat v zahraničí. Výsledek? Zázrak se nekonal,
růst počtu vražd se nezastavil.

A jaká je situace ve Spojených státech kovbojských? V
roce 2001 tu došlo ke zhruba 450 000 zločinům s použitím
střelné zbraně, z toho asi 8000 bylo vražd (dle článku The Failed Experiment [PDF], stejně tak některé další citace).


Zároveň Američané odhadem dvoumilionkrát použili zbraň k osobní
obraně, z toho v naprosté
většině případů vůbec nedošlo na střelbu.

Kolik
životů tak bylo zachráněno? Méně, než kolik včera
postřílel šílený student ve Virginii? Více? Padesát? Tisíc? Dají
se vůbec porovnávat počty životů? To jsou otázky, proti kterým je argumentace typu "nemůžete dát lidem zbraně, protože
by se postříleli" zoufale primitivní.

O podobných výkřicích tenhle komentář měl být původně… Nedávno totiž městečko Kennesaw
ve státě Georgie oslavilo čtvrtstoletí života s vyhláškou, podle které
každá hlava domácnosti musí vlastnit zbraň. Média se po schválení
vyhlášky předháněla v popisování toho, jak se městečko změní v divoký
západ. Po 25 letech se nestalo… NIC. Kennesaw utěšeně roste,
kriminalita zůstává pod federálním průměrem. Neliberální vyhlášku nikdo
nevynucuje. Zbraň má ten, kdo chce, a Divoký západ se nekoná.

Zrádná je samozřejmě i argumentace statistikami. Jednoduché porovnání trendů neříká nic o tom, jak by se zločinnost vyvíjela v alternativní situaci (volnější pravidla v Austrálii, přísnější v USA).

Selský rozum ale velí dát za pravdu argumentu, že pokud si zločinec
nemůže být jistý tím, že libovolní vyhlédnutá oběť není ozbrojená, bude
opatrnější. A že pokud si chce chladnokrevný nájemný vrah nebo šílený
střelec opatřit zbraň, na černém trhu ji sežene, i když budou schváleny
ty nejpřísnější zákony.

A pokud bude, jako Cho Seung-Hui, vraždit legálně koupenou zbraní, nebude si dělat hlavu s tím, že na univerzitní půdu zbraně nesmí.
Kdyby směly, pondělní tragédii mohl alespoň z části zabránit ozbrojený
spolužák (spolužáci údajně dokonce měli podezření, že by Cho by mohl
vraždit!).

Mimochodem, až do pondělí patřilo smutné prvenství v počtu obětí (23)
šíleného střelce incidentu z roku 1991 v Texaském Killeenu. V místní
restauraci tehdy seděla i pozdější texaská zákonodárkyně Suzanna Hupp – a sledovala, jak šílenec popravuje její rodiče. Svoji zbraň nechala v autě, protože jí tak přikazoval nový zákon.

Řečnická otázka na závěr: je Suzanna Hupp pro nebo proti zákonům omezujícím nošení zbraně?

DISCLAIMER: tenhle komentář není propaganda placená National Rifle
Association, ale pokus s chladnou hlavou rozebrat ve světle pondělní
tragédie některá fakta a záludnosti debaty o zbraních. Neručím za
škody, pokud v důsledku plamenné diskuze shoří servery Respektu. K
tématu doporučuji přečíst i článek Dana Šťastného v časopise Terra Libera 6/02.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama